Jak nakrmit vaše štěně

Máte doma štěňátko a přemýšlíte co mu vlastně dáte do misky ? Tak to už je pozdě. První chybou bývá, že se chovatele nezeptáme, čím vlastně krmí a pokud vám to sám neřekne či nedoporučí, asi jsme nezvolili zrovna dobrého chovatele. Ale od začátku. Pes má (ve srovnání s lidmi) krátké střevo a tedy i méně střevní flóry, která mu pomáhá trávit potravu. Náhlá změna stravy tak může vést k průjmům. Přidáme li ještě stres ze změny prostředí, na problém je zaděláno. Prvních pár dní proto krmíme stejnou stravou, jakou dostávalo štěně u chovatele. Později můžeme (postupným přidáváním) zvolna přejít na jinou stravu - pokud k tomu máme důvod. Přechod by měl trvat 3-7 dnů. Určitě se tedy informujte, zda vám chovatel dá "balíček" na cestu, či zda si máte krmení předem zajistit sami.

A čím se štěňata krmí ? Máme na výběr granulované krmivo, konzervy nebo barf. Slovo barf nemám moc rád, protože nejde o krmení jenom masem, jak si hodně lidí myslí. Dlouhodobou špatnou výživou můžeme psovi způsobit vážné zdravotní potíže a proto bych tento způsob krmení doporučil pouze lidem, kteří jsou ochotní věnovat čas studiu a přípravě potravy. Konzervy nejsou vždy svým složením plnohodnotnou stravou a jako takové nejsou většinou ani vyráběny.

Kvalitní granulovaná krmiva jsou v současné době dobrý kompromis mezi přirozenou stravou a náročností na její přípravu. Jak poznáme kvalitní granule ? Bohužel to určitě nebudou ty nejlevnější. Dalším vodítkem je složení. Ne každý je expert na výživu ale pár základních údajů lze rozšifrovat.

Bílkoviny (proteiny) - se v granulích pohybují od cca 23 do 30 %. Co je pod či nad tuto hodnotu jsou již většinou speciální granule (dietní light či naopak zátěžovky). Důležité je, kolik z těchto procent bílkovin je živočišného původu. Čili granule, které mají 30% bílkovin a z toho je pouze 5 % živočišného původu kvalitní rozhodně nebudou. Pokud je na pytli obrovský nápis 70 % (a více) masa, nejde sice o špatné granule, ale údaj je zavádějící. Jedná se o údaj kolik procent masa v syrovém stavu je použito na vstupu do výroby. Maso je ale z 80 % voda a ta se vypaří. Drobným písmem se dočtete, že obsah masa v sušině je nakonec cca 23%. Bílkoviny jsou základní stavební látkou organismu a proto u granulí pro štěňata je důležité jejich množství a kvalita . Tělo je ovšem schopno zpracovat jen určité množství bílkovin a ty nadbytečné zjednodušeně slouží ve střevech jako potrava pro nepříznivé bakterie či se musí vyloučit přes ledviny. Pamatujte tedy, že dlouhodobý vysoký přísun bílkovin může vašemu pejskovi naopak uškodit. Příkladem je přidávání masa či konzerv s vysokým obsahem masa do granulí.

 Tuky jsou neméně důležitý údaj. Obecně lze říci, že malá plemena potřebují více tuků, než velká plemena. 20% tuků může být pro většího psa dávka v zátěži, zatímco pro malého pejska zcela normální dávkou. Zde tedy musíme rozlišit, jakého psa vlastně máme a v jakých podmínkách jej chováme. Určitě bude méně tuků potřebovat pejsek doma v teple na gauči než pes chovaný v zimě venku. A tady narážíme na úskalí předem definovaných typů granulí. Např. údaj puppy large breed nám říká, že se jedná o štěněcí granule pro velká plemena. Máme li štěně velkého plemene, které je ale hyperaktivní a většinu času tráví v zimě venku, budou pravděpodobně pro jeho výživu nedostatečné, protože budou obsahovat málo tuků (pro velká plemena se do granulí dává méně tuku), který spálí na svůj ohřev a pohyb.

Nápisy jako adult, puppy,senior a dávkování granulí nebereme jako dogma, ale pouze jako doporučení, od kterého se můžeme odchýlit dle potřeb svého psa. Hodně výrobců kvalitních granulí dnes už ani nerozlišují na "dospělé" a "štěněcí", protože opravdu kvalitní granule jsou vhodné pro psa v každém stadiu jeho věku. Někteří se ale postupně k tomuto pod tlakem trhu vracejí. Složení je stejné, jen se liší nápis na pytli. Význam má dělení na small a medium/large, čili malá, střední a velká plemena. Ty se neliší jen velikostí granulky ale i obsahem tuků a bílkovin.

Jak poznám, že můj pes je krmen dobře ? Je to sice kruté, ale chutnost granulí by neměla být klíčová. Zvláště výrobci méně kvalitních granulí používají různé fígle, jak zlepšit jejich atraktivnost, jako jsou zchutňovadla a sůl. Pes navyklý na slanou stravu může pak paradoxně kvalitnější granule odmítat. Příklad - pokud jste zvyklí používat při vaření glutamáty a hodně soli, sebelepší jídlo vám bez nich chutnat nebude. Prvním a podstatným vodítkem je pejskova stolice. Neměla by být ani příliš tvrdá (pes má potíže s jejím vytlačením) ani příliš kašovitá, či snad průjmová a nemělo by ji být hodně (potrava je nestravitelná), ale ani moc málo (např krmíme li jenom masem). Při náhlé změně stravy může dojít ke krátkodobému průjmu. To je hned, ale všechny důsledky změny stravy se projeví až cca po měsíci. Dalším ukazatelem je kvalita srsti, nálada a aktivita pejska. Krmíme moc nebo málo ? U dospělého psa je to jednoduché - pohlaďte ho a uvidíte.. Pokud ucítíte žebra z boku, tak je to dobře. Pokud necítíte žebra, nebo naopak psovi vystupuje páteř nahoře, je pejsek pravděpodobně tlustý či naopak hubený. Je pes hubený ? Zvyšte krmnou dávku. Řekl bych, že ale častějším problémem je nadváha. Tady aplikujeme opačný postup. Snížíme krmnou dávku a pokud to nestačí, přejdeme na granule s nižším obsahem tuku a přidáme pohyb. Pozor na veterinární diety (low fat). Diety s extrémně nízkým obsahem tuku nejsou určeny k trvalé výživě a už vůbec ne pro štěňata. A taky si uvědomte, že jak pejsek roste, zvyšuje si objem potřebné krmné dávky. U kvalitních granulí můžeme počítat s denní dávkou pro dospělého psa cca 150-200 g granulí na / 10 kg váhy, pro štěně do 6 měsíců x 2 . Každý pes má jiné nároky a každý žije v jiném prostředí. Proto neexistuje univerzální návod či nejlepší granule. Kvalitu stravy také výrazně ovlivňují pamlsky či odměny a hlavně jejich množství. Pamlsků by mělo být max. do 20 % krmení a zvláště u malých plemen se tento poměr snadno obrátí.

Jak často krmit ? Štěňátko, které jsme si právě přinesli, krmíme 5 x denně. Postupem četnost krmení snižujeme až do dospělosti (malá plemena cca 12 měsíců, velká 18), kdy pejskovi stačí krmení 1x, max 2x denně. Pes nesmí mít k potravě trvalý přístup (může to vést i k neochotě potravu přijímat). Po nakrmení misku či zbytky jídla uklidíme. Naopak vodu by měl mít k dispozici kdykoliv, zvláště krmíme li granulemi, které jsou vlastně téměř bez vody. Granule můžete podávat suché, ale já je raději zaleju vlažnou vodou a ihned podávám - nenechám je rozmočit. Zajistíte tím zároveň přísun vody a hltajícím psům tak "nezaskočí" nějaká ta granulka. Pokud pes nechce žrát, nelamte si s tím hlavu, asi nemá hlad . Pokud by ale nechuť trvala déle, nejdříve zjistěte, zda ho "nepřikrmuje" někdo z rodiny a pak teprve navštivte veterináře. Uvědomte si, že pes je šelma a šelma má mít hlad.

Na co si dát pozor ? Je velmi snadné pejska rozmlsat. Stanete se tím sice našim dobrý zákazníkem, ale psovi to moc nepomůže. Pozor na vitamíny a vápník. Vitamínů a minerálů je v každých granulích dostatek a jejich nadměrným přidáváním můžete psovi i ublížit. Vápník(Ca) je mj. dobře metabolizován v určitém poměru s fosforem (P). Nadbytek vápníku může vést k poruše jeho metabolismu. Rovněž rozumně zacházejte s módními doplňky výživy. Rybí tuk ( a omega 3 a 6)  je dnes téměř ve všech špičkových granulích a pokud ho máte potřebu ještě přidávat, nepřekračujte doporučené dávkování. Kvalitu srsti, např. v době línání, dobře podpoříme i biotinem (vitamín H). OD 5/6 měsíce věku je vhodné podávat kloubní výživu. Pokud má váš pes nějaké závažné potíže, nesnažte se hledat rady na internetu, ale  navštivte svého veterináře. Nepřistupujte k výživě vědecky, ale používejte selský rozum. Strava nemusí být každý den přesně vyvážená a v exaktním množství. Pozorujte svého psa a zjistíte, co potřebuje.